Asi bych se mohla po dlouhý době ozvat co

19. dubna 2015 v 17:50 | Shikiten the Moonchild
Jo, ani ne tak vám, protože tohle stejně nikdo nečte a nechodí sem, maximálně tak občasně stalkuje, ale psíš sobě, až si tyhle kraviny zas budu po nějaký době číst, abych si vzpomněla, co jsem touhle odbou vlastně dělala a jakej byl můj život.

Začněme tím nejnepříjemnější koncem. Škola se hroutí, respektive moje studijní výsledky. Jestli prolezu timhle semestrem, myslim že se snad i vožeru. Hahaha. Nebo nevím, každopádně to bude oslava jako když nepřijde konec světa. Achjo.. proč mi to kurva nejde a jsem takovej lamák?

S tím souvisí i to, že na všechno seru, pořád jenom hraju Diablo 2 a kašlu na všechno okolo (dobře, krom fotbalu, that's maj lajf). Už jsem dokonce i začla zase flešovat, ale co přišly hry, zas jsem se na to vysrala.. Jsem fakt nemožná.

A teď jsme zjistila, že ve středu mám prezentaci na angličtinu, to jsem fakt zvědavá, co sesmolim.. A ještě hlř, co tam budu sakra kdákat :'D

Prostě je to celý v háji, já se snažim to ignorovat a odkládat a až t všechno praskne, budu mít zas totální propad :'D
 

Character chart - Tabulka pro charaktery určená pisatelům (česky)

13. března 2015 v 21:54 | Shikiten the Moonchild
Tuhle věcičku znám už léta a ačkoliv jsem si jí zkoušela už několikrát vyplnit anglicky, strašně rychle mě to omrzelo a vůbec se mi nechtělo si všechno zvlášť překládat. Proto jsem se konečně dokopala a přeložila to všechno najednou, do jednoho českýho souboru. Konečně mám trochu proč bejt na sebe pyšná, udělala jsem něco aspoň trochu produktivního a aspoň o kousíček jsem si snad zlepšila angličtinu a slovní zásobu.

Tenhleten formulář, či jak to nazvat, bych doporučila praticky komukoliv, komu se místo v břiše rodí v hlavě vlastní postavy a rád o nich přemýšlí, snaží se je poznat, dát jim hloubku, charakter, vyvinout jí či posunout zas někam dál. Je to taková pomůcka a vodítko pro psaní i představivost.

Já si jí, co nejdřív to půjde, vytisknu hned v několika kopiích a věnuju svým postavám :3


Formulář si můžete stáhnout ve formátech:

.docx * .odt * .pdf * .rtf

(doporučuji .docx a .pdf)

Pokud odkazy nefungují, dejte mi vědět prosím! :)

Jak jsem si chtěla vyoperovat ganglion a další trapné příběhy

13. března 2015 v 16:25 | Shikiten the Moonchild
dárek pro mutti :3

Nah, pořád se toho kolem mě děje tolik, ale vlastně to nikdy není nijak extra důležitý, abych to zaznamenávala, aspoň v tý době, protože po pár týdnech mě začíná mrze, že si to nezaznamenávám. Jsem fakt blbka. Ani si moc nezazaznamenávám dobrý věci co se staly do mý zavařovací skleničky, huh.. Ale aspoň že dodržuju skoro nejdůležitější věc, a to je posilování.

Ještě by to chtělo konečně zapnout ve škole, ale to bude asi ještě docela zápřah..

Můj ganglion na levý ruce už se zas rozhod se probudit ze zimního spánku a během pár dní opět děsivě narostl. A jelikož už mi došla trpělivost, rozhodla jsem se to vzít do své druhé ruky. Po chvíli přemýtání, jestli ho vyoperovat kružítkem nebo zkusit jinou metodu, jsem se rozhodla pro obyčejné ubití. Několik rubnutí pěstí opravud fungovalo, k mému překvapení. Ganglík fakt splasknul. Ačkoliv teda začal bolet o trochu víc než předtím, ale aspoň už mě tam neprovokuje :'D Je to hajzl, jediný co je fajn je s tim děsit lidi. Ale jinak je otravnej a štve mě při posilování.

Lemoun se rozhod vypravit do Portugalska, takže jsem samozřejmně čekala, že se z toho sesypu. Překvapivě se to stalo už v sobotu, a od tý doby už se to jenom zlepšovalo. Docela zajímavý, a nestěžuju si, jsem docela ráda, že to vícméně přežívám ve zdraví. Je fjan že jsem se z toho šíleýho propadu zase vzpamatovala a cítím se teď clekem vyrovnaně. Paradoxn mě teď daleko víc začíná stresovat škola, jak se blíží písemky.. Už chápu proč nikdo nemá rád phpko a Java je pro mě nepochopitelná díky debilnímu BlueJ. Geeez. Webovky mi zkurvil Gueseppe a přednášky se táhnout jako smažák. NIchts moc. Ale je fajn že se dvakrát tejdně můžu ubijec na fotbale a stejně tolikrát i v posilce, když se zadaří. Druhá stránka mince je ale to, že se skoro každej den domu vrátím až po sedmý hodině, totálně vyšťavená a neschopná už cokoliv produktivního dělat. Víkend si pak chci odpočinout, takže na učení prostě úplně upřímně seru, což pak zapříčiní že pak seru sama sebe i sama na sebe.

Achjo. A chybí mi můj semáckej compík. Ukoušek mě zachraňuje, ale nic krom psaní, paření Naruto areny a jedný jediný internetový karty s nim nezmůžu.. No fakt, mít toho velkýho, tak i třeba kreslím, dělám videa, instaluju DDrko, který chci zas začít hrát, abych si ještě o špetku zlepšila kondici..

Takové stručné zhrnutí posledních dnů.. Doufejme že už zase budou jenom lepší.
 


.. jak se to všechno zase hezky posralo

28. února 2015 v 22:46 | Shikiten the Moonchild

Tak jestli jsem se vš středu cítila na dně, tak to ve čtvrtek jsem si rovnou mohla hodit lano kolem krku. Řeknu vám, že takový ztrapnění a ponížení už jsem dlouho nezažila. Ale nějak jsem to vydejchala a budu na sobě muset ještě o nějaký to procento víc pracovat.. Nesmim bejt taková troska. Musim zůstat silná. Škola mě teď sice ubijí a to nejhorší ještě asi příjde, ale kvůli spousta důvodům to musím zvládnout. Škoda taky že teď budu mít snad daleko míň času než v prvnim semestru, jelikož se každej den vrátím domů asi tak v sedum večer.. Buď fotbal, nebo posilka, ale vybrala jsem si to sama a jsem spokojená, že se sebou budu něco dělat a hejbat se. Potřebuju se vymakat, abych ze sebe měla dobrej pocit. Teď už ho mít začínám, aspoň po fyzické stránce. Pravděpodobně si na větší části své hlavy nechám narůst delší vlasy, už mě to zas chytlo, a když mě to omrzí, neni problém zase zkracovat. Ale zatím mám na to náladu, tak proč ne. A mám skvělou barvu se kterou jsem spokojená :3 Teď už se jenom ještě víc vymáknout psychicky a mentálně.

Taky doufám, že v dohledný době se mi vrátí počítač. Je ot bez něj docela nanic.. Jo, tenhle malej ukoušek je moje záchrana, ale nic na něm pořádně prakticky nezmůžu.
JInak víkend je ve znamení blízince. Oma a mutti slavěj narozky, takže dneska se bylo na žranici a to samý nás čeká zítra, přičemž místo soustředění jsme si s holkama z fotbalu taky zašli v pátek pokecat.. To se pak zdá cvičení zbytečný :'D Ale apsoň mám zas motivaci.
A mám novou zajímavou knížku :3


Sama

25. února 2015 v 22:34 | Shikiten the Moonchild

Tak se posledních pár dnů cítím.. Ale nechápu proč, když jsem doma, mám kolem sebe rodinu, a hcodím do školy, kde je taky lidí spousta a dokonce i se spolužákama už se dokážu v pohodě bavit. Jenom.. chybí mi pár lidí, se kterejma se teď nemůžu vidět. Jeden z nich to má stejně, podpořil mě, vyslechl a nevadilo mu to, druhej bohužel ne, což mě pak mrzí ještě víc a cejtim se ještě osamoceněji a vzdáleněji... Jebne mě teď ty tři tejdny bez něj..
A o včerejšku bych se snad ani neměla moc zmiňovat.. Všechno to naakumulovaný ve mě bouchlo, ale přesto cejtim, že tam otho ještě hodně zbylo a že to k většímu uvolnění více méně nepomohlo.. Zkurvená přecitlivělost, úzkost a city.. Jebne mě z toho.
Jediný co mě drží nad vodou je sport. V pondělí jsme s fotbalem běžely a podaly docelal uxusní výkon - 6 kiláků za 35 minut. V úterý byla posilka, a dneska trénink. A zejtra zase posilka. Díky bohu že ten sport mám, nebo bych chcípla úplně.
A škola vypadá celkem zabijácky. Z části sice zajímavě, ale bude to ubiječka. Hlavně matika a algoritmy, který jsou totálně nudný.. Achjo. Chci se kurňa naučit pořádně webovky..
A dneska jsem byla reklamovat pevnej disk. Smutný pomyšlení že za pár dní bude ve šrotu.. Ale co. Moje blbost. Snad se poučim. A nebudu litovat shits, který jsem tim ztratila.. Nesmim se furt kurva tak moc držet minulosti.. Ubijí mě to..

Achjo.. něco tomu všemu pořád chybí.. A já nevim co..

Debil zůstane debilem

9. února 2015 v 16:23 | Shikiten the Moonchild
Heh. Můj ani ne rok starý pevný disk nejspíš odešel do křemíkového nebe. A já kráva samozřejmně nezálohuju. Kdo by ses s tim sral.. *ironie*
Teď už můžu jenom vesele plakat nad svou blbostí. Příjdu o pro mě cenný fotky, videa, nějaký ty spisy a hlavně rozdělaný, pracně kreslený video pro Zacka..
A taky se půjdu za chvíli za to ubít do posilky. Za tuhle svojí pitomost si naložim pořádně.
No, zajímalo by mě, jestli mě tahle zkušenost konečně donutí začít pečlivě zálohovat, heh...

Deníčkový shit

27. ledna 2015 v 23:48 | Shikiten the Moonchild
Tak, a je to.
Skoro. Vlastně skoro úplně, formálně ne. Ale je to kurva tam, jdu do druhýho semestru! Ani nevím jak se mi sakrap ovedlo přkeonat matiku, ale teď už jenom typografie a mám zas 14 dní klid :D Já se tak mám. Ty horory mojí psychice fakt pomohly.

O víkendu, ač jsme měli futsalovej turnaj a pak dědovo pizzovou party, jsem se učila na matiku jak snad nikdy předtím a nakonec se i doučování vyplatilo. A zejtra mě zas čeká a fotbal. A v neděli lemoun

Taky se musím zmínit o tom, že jsem ze sebou konečně zase začala něco dělat, alespoň co se fyzičky týče. Už pár týdnů chodíme s mutti do posilky a celkově se díky tomu pohybu cejtim skvěle. Teď to jenom udržet a bude to krásný.

Celkově teď často přemejšlím nad svojí "imidží". Jo, je to trapný,puberťácký, hipsterský a já nevim co všechno, ale potřebuju se dát torchu do kopy. Je toho spousta co bych na sobě ještě chtěla změnit nebo aspoň vylepšit, ale buď nemám dovahu nebo přesnou představu. Odvahu na piercing a představu na tetování. Přesněji. Jsem fakt trapák. Hůavní ale je, že začínám bejt spokojená se svým tělem, tyhle detaily můžu změnit prakticky kdokoliv. Ale pracování na fyzičce je běh na dlouhou trať. Ale ta mě sakra baví.

Ještě se trošku víc naučit hospodařit s penězi, uspořádat pokoj podle mích nejlepších představ a pořád na sobě pracovat, jako teď.

V těhle momentech mám svůj život fakt ráda.
Jenom mě mrzí, že mi nedje psát, tak jak mi to šlo a jak bych chtěla. Strašně bych se chtěla rozhovořit o problematice Islámu, ale furt se nemůžu dokopat. Achjo.

Ale jsem šíleně ráda za chvilky kdy si píšu s Lucy, protože jsoou to zas pocity jako dřív, kdy jsem si denně psaly o KakuHi a byly totálně šílený :D Je fajn si ty časy připomenout. Ať jsem od toho "vzádlená" sebevíc, stejnak budu KakuHi vždycky milovat, nejde to opustit úplně. Vždycky se k tomu vrátím, prostě se toho už nezbavíte :D

Jak si žiju

14. ledna 2015 v 23:41 | Shikiten the Moonchild
Všelijak.
Tak bych to asi zhrnula jedním slovem. Ale to je myslím trošku moc stručné, takže se jdu po dlouhý době zase trošku rozepsat, i když cítím, že mi to zas moc nepůjde. I když poslední rok/dva už je to tak nějak norma. Ne že bych z toho měla osypky, ale přeci jen, psaní má pro mě celkem speciální smysl a občas se mi zasteskne po chvílích, kdy mi to šlo a měla jsem radost z toho, že to jde tak, jak si představuju.

Pořád se mi nevede založit něco jako "deníček", nebo spíš "zážitníček", ale na druhou stranu, celkem pečlivě si plním svojí oblíbenou zavařovací skleničku zážitku a hezkejch věcí, co se za rok staly. I malý kravinky, ale jde o to si poznamenat všechny věci, ze kterejch jsem měla aspoň malou radost. Na konco roku jí vysipu a alles lístečky si přečtu. Je v tom kouzlo, kterýho se mi povedlo dosáhnout před svěma lety, a řeknu vám.. ta satisfakce a zahřátí u kokora.. Doporučuju.

Taky mám poslední dobou pořád chuť koukat na horory, což přisuzuji blížícímu se zkouškovýmu, který bude horor ještě větší, takže se chci asi psychicky připravit, či jak jinak si to vyložit.. Ani nevím co mě na tom tak baví. Hlavně na vyvražďovačkách, Pamatuju na základkový časy, kdy jsem se odvracela a denně pak měla v hlavě všechny ty scény. Teď jsem jednu z nich naopak chtěla zpětně vyhledat, abych srovnala svoje dřívější zděšení z dnešní fascinací. Doufám že se ze mě nestává magor, ale že jen začínám být víc psychicky odolná a otupělá. Není to tak že bych ráda koukala na utrpení lidí. To mě fakt nebere. Spíš mě fascinuje každej novej způsob zabití. Oukej, asi už teď jako ten magor zním, ale je to svým způsobem jistý druh "inspirace" co se týče kreativnosti. Tím nechci říct, že bych se inspirovala k zabijení, ale spíš ke kreativnosti jako takové, které nemám tolik, kolik bych potřebovala. A třeba v SAW, který jsem za poslední tejden celý zhlídla, má takový tý kreativity všech těch pastí a úkolů spoustu. Je v tom logika i kreativita, a to spojení se mi líbí.


A ačkoliv se snažím moc neutrácet, od nového roku do mého "vlastnictví" přibylo pár neu věcí, ze kterejch mám radost. Zaprvé nový poličky na všemožný lapače prachu a podobný kravinky, který jsou vám líto vyhodit, ale nemáte je kam dát a zabíraj prostor. Proto je efektivní pořídit na ně tyhle milý poličky, který využijou prostor zdí. Jo, už měsíce se snažím uskromnit pokoj, probrat ho, uklidit, a využít co nejlíp hodně malej prostor, což je hodně těžký. takže každej tenhle přírůstek je malé ulehčení celé té situace. Takže finance přijaté jako prezent na Vánoce jsem využila aspoň k praktickým účelům.

Taky teď chodíme na tréninky do haly a ne na trávník, což je pro mě ideální, jelikož jsem po 4 letech perfektně zvyklá.

A jelikož už mi lezou slova z hlavy jak z chlupatý deky, pro dnešek tenhle výpis končím.

Na závěr foto neu bot, za který se dohromady dalo necelejch 600.. No nekupte to.


if math would grow up and solve It's own problems. That'd be great.

7. prosince 2014 v 21:50 | Shikiten the Moonchild
Celkem výstižný meme který jsme objevili na nástěnce u katedry matematiky, když jsme šli zjistit výsledky našich testů. Ano, mohlo to bejt horší, ale uřpímně, na to, jak jsem se učila, jsem to čekala lepší.. Achjo. Budu se muset učit asi až do vyhoření mozku, jinak to už fakt nevidím..

Příští test budu muset dát na 83.3333 procent, jestli nechci spát závěrečnej zápočtovej, kde bude celý učivo... To si neumím představit že bych se dokázala naučit. Ale mám pocit, že jestli nechci prolítnout, nemám jinou možnost..

Jenom mě sere, že ať se nažim jak chci, pořád to nestačí. Tak sakra kde je ža ta hranice, jak moc až musi makat? Je to smutný ale asi na to nejsem zvyklá..

Zejtra píšem z prográmka. To už snad bude lepší.. Jeno mse teď musím dokopat se učit.

Ve čtvrtek jsem se konečně po dlouzhý době setkala se Zackouškem, a jsem moc rád že se jí dárek líbil :3 A taky jsem ráda za dárek od ni, kawaiíčkovej svetřík <3


A nakonec víkend <3 Tak skvělý odreagování už jsem potřebovala. Lenošení s lemounem na pohovce a čumění na pátou serii Walking dead, mazlení, milování, válení se ve vaně a koneckonců i ta ttapná návštěva u babičky, alles to bylo úžasný. A pak taky to, že nás příští víkend čeká výlet do Norimberka, kam se už šíleně těším.

Na co se ale netěším je zejtřek a test. Achjo.. ale musím zatnout zuby a alles zvládnout.

Výcuc

1. prosince 2014 v 22:22 | Shikiten the Moonchild
Tohle bude rozcestníkovej článek. Nevedu rubriky, takže si chci jenom vytvořit něco jako menu s některými články, se kterýma jsem spokojená.

Nehledejte systém ani logiku :D




> VÝLET NA SLOVENSKO 2014 - ČÁST 1 / ČÁST 2 (report, fotky, skicy)

> ADVÍK 2014 (report, fotky)


Kam dál

STAMPKÁRNA